Nejnovější

Fact-checking: pět kroků, jak ověřit fotografii na internetu

Foto: nationalreview.com

Na internetu se čím dál častěji vyskytuje problém s lidmi a servery, které si hrají s fotkami. Přitom jim stačí tak málo – vytáhnout fotku několik let starou a přidat k ní titulek, který zaujme. Mistrovskými kousky nás zásobují například Parlamentní listy, o jejichž praktikách jsme již několikrát psali. Problém následuje záhy, když začnou tyto „fake news“ sdílet i ostatní uživatelé internetu, a dochází tak k jakémusi hromadnému šíření dezinformace, kterou je pak velmi těžko uvádět na pravou míru. Není proto na škodu seznámit se s několika základními ověřovacími technikami, které nám nezaberou příliš času a zároveň nám ušetří spoustu starostí.

Obrázky či videa očitých svědků jsou nyní jedním ze základních zdrojů médií, jak o těchto událostech informovat. Problém je však v tom, že se může jednat o falešné nebo staré záběry, vážící se ke zcela jiným situacím a okolnostem. A jsou to často některá média, která buďto ve snaze záměrně mystifikovat nebo publikovat danou zprávu jako první odloží verifikaci stranou. Na obranu médií je však nutno podotknout, že záměrné mystifikování fotografiemi se stává čím dál častěji i denní praktikou mnoha politiků.

Ředitelka organizace Eyewitness Media Hub, Claire Wardle, přiblížila pět kroků v ověřovacím procesu:

  1. zjistit původ snímku nebo videozáznamu – tedy dohledat, zda se jedná o originál,
  2. ověřit zdroj,
  3. ověřit datum, kdy byl daný snímek či záznam zachycen,
  4. ověřit, kde byl daný snímek či záznam zachycen,
  5. porozumět motivaci člověka, který daný snímek či záznam publikoval, v jeho dalším užívání.

„Žádný z těchto kroků není stoprocentním sám o sobě, ale když je použijeme společně, dává nám to docela pevný základ pro další práci,“ říká Wardle.

Zjištění původu fotky či videozáznamu

Jedna z nejjednodušších a zároveň nejdůležitějších technik je pokusit se ověřit originalitu fotografie. Každý je schopný tuto verifikaci provést během půl minuty za použití funkce Google Images. Díky ověření originality fotografie můžeme zjistit, zda nás daný server či jedinec záměrně nemystifikuje použitím fotografie starší, vážící se ke zcela jiným kontextům.

Pro uživatele Google Chrome je navíc velmi efektivní využívat plugin RevEye, který je schopný dohledávat obrázky nejen skrze Google a TinEye, ale také skrze vyhledávače Bing, ruský Yandex a čínský Baidu.

Video – Youtube Viewer

Na rozdíl od fotek dosud neexistuje podobný systém také pro videa. I přesto je možné využít obrazů z videí – tzv. framů – a následně se pokusit vyhledat podobnou fotku a zdroj za pomoci RevEye.

https://firstdraftnews.com/wp-content/uploads/2016/04/Screen-Shot-2016-04-11-at-22.22.42.png

zdroj: https://firstdraftnews.com/verification-as-a-process-tools-and-techniques-to-get-to-the-truth/

Ověření zdroje

Díky velkému množství informací, které o sobě sdílejí lidé na internetu, je v dnešní době o to snadnější dohledat si něčí digitální identitu, její stopu a historii. K tomu je vhodná například aplikace Pipl, díky které můžete dohledat na daného člověka i kontakt. Jedná-li se o Čecha, pak je možné pokusit se dohledat jeho vazby také skrze Obchodní rejstřík.

Pro zjištění bližších informací o twitterovém účtu je zase dobrý server Foller.me, který vám poskytne o daném twitterovém účtu spoustu informací, ze kterých můžete dále usuzovat věrohodnost osoby či serveru.

Zdroje je možné zkoumat také skrze jejich facebookové účty. Je to vlastně trošku zneklidňující. Server Graph.tips umožňuje lidem dohledat fotografie daného uživatele, také ty, na kterých je označený, příspěvky, které komentoval či místa, která navštívil. Jedná se sice pouze o rozkrytí veřejných příspěvků daných uživatelů – skryté účty dohledat nejde – nicméně stále vám to o nich předá více potřebných informací, než klasický Facebookový vyhledávač.

Exif data – ověření data

Každý digitální fotoaparát či chytrý telefon přikládá do souboru s fotografií při jejím pořízení také další informace – datum zachycení, typ fotoaparátu, rychlost závěrky, expozice, GPS informace a mnoho dalšího. Tato data vám pak mohou pomoci zjistit nejen místo a čas pořízení fotografie, ale také poskytnout důležité informace o zdroji. Abyste tato data získali, stačí soubor s fotografií nahrát do Jeffrey Friedl’s Image Viewer . Ten vám pak fotoaparátem ukládané informace pomůže rozkrýt. Díky tomu můžete zjistit, zda byla fotografie pořízena a užita v kontextech, v jakých je uváděna například v určitém příspěvku na sociálních sítích.

Lokalizace – ověření místa

Do samotné fotografie není třeba vždy zasahovat. Aby manipulátoři docílili kýženého výsledku, stačí zaměnit kontext. Twitter, Facebook a Instagram umožňují svým uživatelům přidat umístění, odkud jejich příspěvek na sociální síť připojili, nebo kde jej pořídili. Takové informace by měly na první pohled usnadnit práci s určením lokace fotografie. Problém však spočívá v tom, že je velice snadné s těmito informacemi manipulovat a měnit je. Podobné praktiky nejsou rozhodně výjimečné. Alastair Reid z First Draft News uvádí příklad: „Níže uvedený obrázek byl přidán na Twitter v září 2015, geograficky označený jako fotografie z Jemenu, pořízená během krutých bojů v probíhající občanské válce. Ale ve skutečnosti se jedná o fotografii z nechvalně proslulé „Cesty smrti (Highway of Death)“ z války v Perském zálivu v roce 1991.“ Tedy můžete vidět, že sice lokace příspěvku je uvedena v Jemenu, datum by odpovídalo rovněž probíhající válce, nicméně fotografie byla originálně pořízena zcela v jiném místě, téměř 2000 km vzdáleném, a pochopitelně i v jiné době.

 

Ilutrační fotografie pro představu, jak daleko jsou od sebe vzdálená místa (Highway of Death (Kuvajt) – Jemen) zdroj: Google Maps

K určení místa pořízení fotografie mohou opět dopomoci také exif data. Pochopitelně však můžete využít také toho, co o fotografii víte, snažit se najít vizuální vodítka a následně pomoci Google Earth či Google Street View danou lokaci dohledat a tím si ověřit, zda fotka skutečně byla pořízena tam, kde je uváděno.

Motivace

Na způsob, jakým přemýšlíme o zdrojích, zapomínáme, když mluvíme o „očitých svědcích“. Lidé na internetu i samotní novináři si pak často neuvědomují, že fotografie se nepořídí sama od sebe. Je důležité si vždy uvědomit, že někdo ten fotoaparát, kameru či chytrý telefon musel užívat. Tento „očitý svědek“ je důležitou součástí příběhu, který fotografie přenáší.  Informace o něm nám pak mohou lépe vysvětlit danou událost. Rozhovor s ním – přímo o jeho zkušenostech – může lépe přiblížit daný příběh. Může ale také být součástí způsobu, jak zjistit, že se buď on, nebo někdo, kdo jeho fotografii užívá, pouze snaží oklamat zpravodajské agentury, servery či jednotlivé uživatele internetu.

————————————————————————

Materiály a techniky, které jsou zde uvedeny, pochází od organizace Firs Draft News, která se dlouhodobě zabývá ověřováním informací  dostupných na internetu, ať už se jedná o obrázky či jiný manipulovaný obsah. Zároveň se snaží uživatele internetu vést k tomu, aby dostupné informace ověřovali či zkreslené informace dále nešířili. Doufám, že dané ověřovací techniky vážení čtenáři skutečně užijí a povedou k tomu i další.

Tomáš Pika
Tomáš Pika (Články)
<p>Student žurnalistiky, vášnivý hudebník a velký puntičkář. Zástupce šéfredaktora.</p>

Napište komentář

Váš e-mail nebude publikován.


*