Barber shopy – i muži se chtějí emancipovat

Jsou barber shopy luxusní pánská holičství, nebo klubovny s barem pro setkávání a svobodné vyjadřování dnešních gentlemanů? Obojí. Olomoucký Tailor’s Barbershop má pro každou z těchto činností vyhrazené vlastní podlaží. Tailor’s jsem si vyzkoušel na vlastní kůži, otázky jsem se položil jeho majitelce Petře Zaorálkové.

Včem se koncepce barber shopů liší od standartního pánského kadeřnictví? Proč by měl průměrný Čech raději zajít do „barberu“ než do pánského kadeřnictví?

Pánská kadeřnictví jsou, zvlášť v Česku, hodně zastaralá. Když to řeknu laicky, tak  se stříhá za pár kaček, hlavně rychle a jak na běžícím pásu. Patnáct minut na každého, rychle ostříhat, jedno jak, a na shledanou.Sám jsem byl donedávna zvyklý na jedno kadeřnictví, kde se od 70. let nejspíš mnoho nezměnilo. Vždy jsem přišel a za deset minut odcházel.

Samozřejmě se podobná holičství pohybují v jiné cenové kategorii než právě my. Náš přístup k zákazníkovi je jiný. Máme rezervovanou minimálně jednu hodinu na každého, snažíme se mu plně věnovat. „Barbery“ jsou vlastně obnovená pánská holičství z minulého režimu,  jen lehce zmodernizovaná. Retro se prostě vrací.

Jaké další služby navíc poskytujete?

V prostorách kadeřnictví máme pánskou klubovnu s barem, kde se podává alko i nealko, vína, whiskey, šampus, cokoliv. Co se týká „něčeho navíc“, tak ne všechny barber shopy poskytují masáž obličeje a peeling. Každý se specializuje na něco jiného. Já jsem chtěla, abychom byli v něčem odlišní od kolegů z druhého barber shopu v Olomouci, takže jsem se pokusila pozměnit služby, aby to nebylo jen stříhání a holení. Navíc nabízíme i týdenní akce jako třeba opalování chloupků plamenem, nebo i stálou akci, kterou jsme zveřejnili včera, a to padesáti procentní sleva, když přijde otec se synem nebo ženich se svědkem. Podobné akce jsou tím, v čem se lišíme od jiných barber shopů.

Při hledání na internetu jsem zjistil, že Tailor’s barber shopy jsou vlastně celosvětový řetězec, přičemž jednotlivé podniky spolu nijak nesouvisí, je to tak?

Přesně tak. Hezky řečeno, tam jde hlavně o to, že to nevlastní jediný člověk, že tyto prodejny nejsou pod záštitou jediné firmy.

Co vás přivedlo k tomu si otevřít zrovna v Česku barber shop? Není úplně jisté, že nadstandard někdo ocení.

Právě proto, že většina trendů z ciziny se k nám do Česka doveze, a zde si to také přizpůsobíme ke svému obrazu. Barber shop je v překladu „holičský obchod“, takže se stále jedná o koncepci holičství, která tady byla už dávno před komunismem.

Holíte břitvou. Ta zemřela už kdysi, když nás začali strašit s HIV a různými infekcemi. V čem je oholení břitvou lepší, než se jednoduše vzít holicím strojkem doma u umyvadla?

Většina lidí v České republice je přesvědčená, že holení břitvou je u nás zakázáno. To vůbec není pravda, způsob holení je naprosto libovolný, jen při holení břitvou se musí, na rozdíl od strojků, dodržovat specifické hygienické podmínky. Holicí strojky většinou nebývají tak ostré, a i kdyby se člověk chtěl břitvou oholit doma, pravděpodobně tomu nevěnuje takovou péči. Nejde totiž jen o samotné holení břitvou, o holení stylovější nebo ostřejší. Hlavně jde o přípravu, která se vykoná ještě před samotným procesem holení. Třeba samotné mýdlo, kterým se masíruje 5–10 minut před holením, způsobí, že vous nabobtná a povytáhne se. Při samotném holení břitvou se pak seřízne i ten vous, který je normálně ještě pár dní pod kůží. U nás jde o kvalitu provedení, ať už jde o strojek, nebo o břitvu.Vaše služby jsou tedy pro lidi, kterým není úplně jedno, jak vlastně vypadají?

Jasně, náš barber shop rozhodně není o tom, že bychom přednostně brali zákazníky s plnovousem na zastřihávání a úpravu. Když to shrnu, tak naším klientem může být kdokoliv, kdo má jakoukoliv snahu se o svůj zevnějšek starat. Naše služby jsou o celkovém oholení, vytvoření různých vzorů, úpravě kníru, bradky, až po plnovous. Samozřejmě, dnes je plnovous hitem, ale i od něj se už začíná trochu upouštět. Už k nám zase začínají přicházet jiné trendy v oholení.

Kamarád mi v souvislosti s vámi vyprávěl svou zkušenost s „barberem“ ve Zlíně a byl velmi překvapen vašimi cenami.

Ceny jsme určili primárně tak, aby se lidi naučili k nám chodit. Tohle je vlastně můj koníček, na kterém nechci profitovat. Není pravda, že bychom tento podnik zakládali za účelem zbohatnutí. Finanční hodnota je samozřejmě vyšší, ale provedení je bezesporu kvalitnější než třeba v typickém pánském kadeřnictví pár ulic od nás.

Kdy se k nám móda „barberů“ dostala?

Byl to Tomáš Kožíšek, který vlastní Thomas Barber shop a je zakladatelem prvního barber shopu v České republice, v roce 2011, 2012… nevím přesně.

Ve spoustě propagačních videí barber shopů jsem viděl, že zákazníci u stříhání a holení popíjeli whiskey, kávu nebo třeba kouřili doutníky. Mohou i u vás?

Ano, u nás je to samozřejmě možné taky, zákazníci nemusí pít jen v patře u baru, ale mohou tuto službu využívat i dole. S doutníky je tu ale trochu problém, protože ačkoliv je zde odvětrávání velmi dobré, tak čekám, jak se to vyřeší se zákonem o zákazu kouření ve veřejných prostranstvích. Protože než aby si na to tady lidé zvykli a pak bych jim řekla „No, bohužel, zákonem je to dané takto…“, raději si počkám na nějakou vyhlášku a pak teprve tuto službu vydáme jako novinku. Možná i s nějakou nabídkou doutníků atd. A bylo by to stejné tak, jako to máme i s alkoholem. U nás je totiž jakýkoliv alkohol v ceně stříhání, což je jedno z největších lákadel barber shopů.Je byrokraticky náročné si otevřít v Olomouci barber shop s alkoholem?

V živnostenském listě mám uvedeno, že provozuji pouze kadeřnictví/holičství, a samozřejmě bych si mohla nechat doplnit, že zde mám i pohostinnou činnost. K činnosti baru nebo kavárny nepotřebuje člověk žádné specifické vyučení ani papír. To si může otevřít absolutně kdokoliv. Jenže já jsem zatím nechtěla, protože pití alkoholu je u nás pouze ke službě, člověk za pití zde vůbec nehradí. Takže pro mě neplatí stejná pravidla jako v kavárnách nebo barech – u nás se jedná pouze o občerstvení.

Více informací můžete nají na adrese zde.

Tailor’s Barbershop také můžete navštívit v kterýkoliv pracovní den (10:00 – 19:00) v Olomouci na Ztracené ulici.

Autor: Filip Štelmak