Dnešní gentleman nepodrží dveře, ale alespoň mu to sluší

Dobře padnoucí sako, barevné ponožky, ležérní rozhalenka nebo naopak dřevěný motýlek a nehynoucí láska k rámovým botám definují gentlemana internetového věku. Je jiný než zakomplexovaný nerd, vůči kterému se chtě nechtě snaží vymezit. Přál by si být kombinací Michaela Corleona a Leoše Mareše v reklamně na Blažka.

Mladý, motivačními cintáty nasosaný finanční poradce nebo junior manager v korporátu ráno vstává, dává si rychlou sprchu, k snídani si připraví fair trade kávu bez kofeinu, oblékne si bílou košili, chinos, obuje si večer leštěné rámové boty, teatrálně se navlékne do saka a vyráží prodat sám sebe. Hlavou mu probíhají obrázky krásných žen, drahých aut a luxusních hodinek, většinou různě kombinovaných podle vkusu jedince. Je jiný než jeho spolužáci/kolegové, má vkus, šarm a nebojí se působit sebevědomě. Patří mezi výtvory internetových magazínů pro mladé a úspěšné muže. Svým způsobem může na ulici působit sympaticky, neboť naruší určitou modní fádnost, která se mužské populace od dob totality držela zuby nehty.

Jako Sinatra finančních rybníků

Správný gentleman zná několik jmen provařených elegánů z dob dávno minulých, kteří k nám promlouvají skrze černobílé filmy a ilustrační fotky k motivačním citátům. Mezi svatou trojici patří Frank Sinatra, James Dean a Winston Churchill, tři velikáni jejich život provázely krásné ženy, drahý alkohol, tlusté doutníky a popřípadě boj s nácky. I přes intenzivní pátrání se autorovi těchto řádků nepovedlo zjistit, proč nedošlo k rozšíření této vybrané společnosti o Václava Klause staršího, z čehož bude za pár let ještě mnoho mrzení. Z českých vod naše mladé gentlemany inspiruje především duo Mareš a Hejlík, kteří své tváře propůjčili dvěma módním značkám, které pomáhají úspěšným gentlemanům budovat image prvorepublikového elegána šmrnclého třicátkovým gangsterem. Pokud čtenář nabyl pocitu, že gentleman 21. století vypadá jako průřez století minulého, pak má částečně pravdu, ale zároveň se strašně mýlí. Mladý gentleman si totiž ujíždí na službách a produktech, které minulé století nabízelo zcela samozřejmě, zatímco dnes působí jako luxusní služba či produkt. Čistě pánské barber shopy se ve větších i menších městech těší oblibě jak zarostlých hipsterů (kteří stále ještě nevymřeli, jak se vám snaží tvrdit konkurenční média), ale také právě mladých gentlemanů. Server menastyle.cz v jednom ze svých článků nedávno definoval čtyři základní typy městských hošů. Každý z nich se snaží vymezit vůči určitému stereotypu ve společnosti, přičemž nakonec sám do nějaké škatulky zapadne.

Dáma sem, dáma tam

Každý správný gentleman by měl znát etiketu i pozpátku. Ví, kterou vidličkou jíst raw salát při setkání s pošahaným levičáckým kámošem i jak propečený steak si objednat, když může být sám sebou a pochutnat si na jídle, které před přípravou umřelo, a on je tak opět součástí potravinového řetězce. K dámám se chová šaramantně, ačkoliv v hloubi duše cítí, že ten kus masa bůhvíjak podnětný není, čemuž přizpůsobuje svůj šarm. Nechce být jako Pepa z hospody Na Růžku v Horní Dolní, který na servírku po osmém pivu háže vilné pohledy a hodnotí její plné křivky několika velmi pochybnými metaforami. Gentleman si tohle všechno zvládne promítat v hlavě a u toho plynně konverzovat o nejnovějších módních trendech, o pocitech žen a v neposlední řadě o tom, proč volit Svobodné. Každá dívka touží slyšet o ideách Hayeka a zaslíbené zemi Liberlandu. Já sám jsem při psaní těchto řádek mírně vzrušen a to jsem levicový středostavovský pisálek. Podrží takový gentleman dámě dveře? Ne, protože je za něj podrží neviditelná ruka trhu a on může drahocenné chvilky věnovat lascivním představám koitu s danou dámou, jejíž jméno dávno zapomněl.

Nikdy není tak zle, aby náladu nezlepšily veselé ponožky

Na pořádné rande pochopitelně nemůže jít moderní gentleman ve stejné košili, ve které nabízel hypotéku babičce, která jej vpustila do bytu v domnění, že si zve vlastního vnuka. Na záchodech přehodí neformálnější košili, použije parfém jiné značky, který slibuje 110% úspěch u něžného pohlaví, a vyráží na lov. Vzpomíná na všechny osvědčené triky. Rozhodně by chtěl působit jako Leo DiCaprio v Great Gatsby, tedy jako štěně, které páníček mlátil ještě teplým výtiskem Gurdianu, a zároveň jako někdo, kdo viděl chudého člověka jen na obrázku. Boduje, protože spravedlivý svět existuje jen v Kapitálu, kterým pohrdá. Jeho barevné ponožky hrají hymnu vítězství do té doby, než je před samotným aktem pochybné lásky sundá. Oldřich Nový ve svém hrobě na Olšanech dumá nad tím, zda mu tleskat, nebo začít rotovat jako turbína. Samotný gentleman čelí jednomu dilematu. Jak se má vypořádat s fyzickou kondicí? Má se vrhnout do světa fitcenter a nechat si narůst ramena padnoucí do saka, nebo se držet decentní stravy a nechat si ušít sako na míru? Přesná odpověď neexistuje, nejhmatatelnější nápověda leží v pekáči buchet.

Neurazí, takže ok

Dnešní gentlemanství nabízí prostor pro seberealizaci jedincům, kteří již od dětství tušili, že jsou jiní než ostatní děti v teplákovkách. Mísí ideály věčného rebela s nonšalancí městského hejska a přeci jen je celá směs okořeněna elegancí, ke které se tito mladí muži upínají. Weby, které jim radí, jak se stát správným gentlemanem, jim většinou neporadí s tím, že mají potlačit macho pudy, ale alespoň jim nabídnou pomoc s dress codem, což naši společnost posouvá alespoň trochu na západ. Otázkou zůstává, zda to není málo, Antone Pavloviči.