Setkání SPD: Čtvrtá cenová a nezastavitelný Tomio Okamura

Vydal jsem se na akci Tomia Okamury a jeho strany Svoboda a přímá demokracie (SPD). Konala se v Praze 5 ve čtvrti Hlubočepy. Tomio nás vítal vřelým úsměvem. V sále už čekalo plno hostů, jejichž průměrný věk přesahoval 40 let. Rozdávaly se placky a podepisovala se petice proti ubytování uprchlíků v ČR. Speciální gastronomický zážitek se k našemu zklamání nekonal, i když na jednom z minulých srazů se podávaly punčové řezy. Před samotným zahájením ještě zahrál kytarista písničku „Časy se mění“ asi v domnění, že čeští blaničtí rytíři a český národ už asi brzo povstanou.

Nezastavitelný Okamura

Nebylo potřeba hledat téma, Okamura začal mluvit o uprchlické vlně a představitelích naší vlády. Jejich jména skloňoval snad ve všech pádech, častoval je slovy jako “zrádci” či “spolupracovníci Bruselu”. Premiéra Sobotku označil za “sraba”. Smočil také ministr pro lidská práva a rovné příležitosti Jiří Dienstbier, když na něj Tomio použil známou větu, aby si nastěhoval všechny uprchlíky domů. Občas se samozřejmě ozval potlesk, jenž byl také doplněn komentáři k tématům, ty už ale Tomio netoleroval s tím, že diskuze bude po přednášce. Stěžoval si také, že peníze pro naše důchodce směřují do kapes uprchlíků. Tento názor pak “podložil” dalším argumentem, že on už před několika lety prosazoval nulovou toleranci nelegální imigrace.

Pokračoval výčet všech opakovaně zamítnutých návrhů, monolog o perverznostech naší vlády a bezzubosti premiéra Sobotky. Otázka médií přinesla řadu bonmotů. Zejména když Tomio začal v zápalu slova hovořit o České televizi a cenzuře, které musí on sám čelit. Jeho původně řečnická otázka komu patří Česká televize byla okamžitě zodpovězena obecenstvem. Je vlastněna americkou ambasádou! Následoval jmenný seznam nepřátel – „Bakala a Respekt, kteří zprivatizovali OKD”. Ano, čtete správně – údajně Bakala i Respekt. Nechyběla ani akademická obec, konkrétně byl zmíněn „Halík a další Schwarzenbergové”.

Tomio na hrad

Okamura kriticky zhodnotil, že naše příjmy z EU jsou marginální a že vlastně evropské peníze nepotřebujeme. Jako příklad uvedl Velkou Británii, která je samostatnou silnou ekonomikou, a tou můžeme být dle něho i my. Ovšem nejvíce ožehavou záležitost, uprchlické kvóty, si Tomio nechal až na závěr. Posledních několik minut bylo vyostřených. Účastníci už byli zcela přesvědčeni a rozhořčeně vykřikovali. Nucen předat slovo, zakončil Okamura téma větou: „Výstup z EU? To si nepleťte, to nemá s volným pohybem nic společného. Radim vám to hned vysvětlí.”

Ke slovu se dostal Radim Fiala. Uveden už v časové tísni, dodal prostor pro pár slov na závěr, potvrdil Okamurova slova. K debatě byli přizváni také lidé v sále. Jako první se řeči ujal muž středního věku, jeden z nejvíce aktivních posluchačů: „Tomio na hrad!”. Dále povstal mladý muž s dotazem, jakým způsobem by SPD každý rok získala 84 miliard na důchody (za předpokladu, že by tedy každý důchodce dostal o dva tisíce korun měsíčně více, aby to nebyl takový výsměch, jako když vláda přidala seniorům pouze čtyřicet korun). Radim Fiala mu odpověděl tím, že ví o čtyřech miliardách, které byly vynaloženy na uprchlíky a které mohly být dány oněm důchodcům. Na zbývajících 80 miliard nepřišla řeč.

Na závěr jsem se chtěl s Tomiem vyfotit, ale bohužel, kvůli velkému zájmu ostatních hostů se to nepodařilo.

Spoluautorka: Alžběta Jurčová