Feministky vrací úder – dozvuky výstavy aktů v knihovně Akademie věd

Jaký je náš největší problém? Islámský stát, nebo norská sociálka? Feministky! Odhodily sukně, vzaly si volební právo a znovu útočí. Skoro všichni se k jimi zrušené výstavě aktů v Knihovně Akademie věd vyjádřili. Zbývá pouze mluvčí prezidenta Ovčáček a Houpací Osel.

Základ je jasný – týden vědy na Akademii věd. Co tam hodíme? Fotografie vytvořené starou technikou? Nuda! Nafotíme tam holky, uděláme akty! Výsledek této propagační akce je následující. Feministky v ČR nechceme!!! Hlavní islamobijec Konvička již teď hledá gay fotografa pro nafocení aktů. Všichni cítí nutkavou potřebu sdělit široké veřejnosti svůj názor a uhrát dokonce i politické body.

Obvyklé argumenty v této kauze byly: omezování svobody umění – feministky jsou hnusné – za všechno mohou muslimové – to je naše kultura – ženy jsou pouze na okrasu – věda musí být sexy – komu tím prospějete – neziskovky a norské fondy. Záběr je to vskutku široký, ale co s tím? Jak tuto kauzu nově a neotřele uchytit? Skoro vše již bylo řečeno. Dokonce i Týden vědy je za námi. Pokusím se tedy zaměřit pouze na ten prvek sexy nahoty, který představuje univerzálnější problém.

V českém veřejném prostoru se stále častěji setkáváme se všudypřítomnou (polo)nahotou. Ať už se jedná se o různé reklamy na stavebniny nebo na politickou stranu, mají za cíl především upoutat pozornost. Stejně podle všeho přemýšlela i Akademie věd: přece i vědec se v pauze mezi bádáním rád koukne na nějaké poodhalené tělo v knihovně. Vědkyně se taky může kouknout, no ne? Tak o co jde?

Reklamní poučka říká, že nahota prodává. Tak ji cpeme všude. Tento typ reklamy se již tak zakořenil, že nám to většinou ani nepřijde nepatřičné. Není nám divné, že tam chybí logická spojitost mezi reklamou a daným výrobkem nebo službou. Nevíte, jak to prodat? Dejte tam sexy ženskou a úspěch je zaručen aspoň u 50 % populace. Jak na to takový způsob reklamy reaguje ta druhá polovina populace, tedy ženy? Ptá se jich někdo?

Týden vědy a výstava aktů v Knihovně Akademie věd měla reklamní účel. Jejím cílem bylo nalákat návštěvníky, a tím popularizovat vědu. Podařilo se. Týden vědy skončil a stále se mluví o zlých feministkách a chudácích z Akademie věd, kteří pod nátlakem ustoupili a výstavu přesunuli jinam. O vědě se nemluví vůbec, ale i negativní reklama je reklama.

Jak ukázala i kauza s Akadmií věd, feminismus je ožehavé téma. Jeho vnímání je v dnešní společnosti často omezeno na to, že skupina žen nemá ráda muže. Náhled zklouzává k potírání sexismus a kritice nerovných platů, zapomínáme na zásluhy feminismu v minulém století, snad i dnes. Je šance na zlepšení? Může něco změnit mladá generace? Mám za to, že změna je možná. Nevidím ji však v nové legislativě, ale v postupné větší informovanosti a tlaku občanů. Smyslem nemá být zákaz nevhodných polonahých reklam, které jsou umístěny ve veřejných institucích nebo na bilboardech. Je důležitá ona pověstná občanská společnost, která bude diskutovat.