Nejnovější

Studenti versus senioři – souboj generací při volbě prezidenta

Zdroj: Denik.cz

V poslední době patří prezidenti mezi žhavá témata. V USA volí nového a Barack Obama čelí větší kritice než Miroslav Kalousek. V Rusku si Vladimir Putin tropí, co chce, a kromě vztyčeného prstu s tím nikdo nic neudělá. V Sýrii se Bašár Asad snaží udržet moc a zadek v bezpečí. Škoda, že Angela Merkelová není prezidentka, byla by ozdobou našeho výčtu. Miloš Zeman je rozporuplná figura, což? Ani on na prezidentském postu nebude věčně. Co nám dal, vzal, přinesl, a také – jak ovlivní volbu našeho dalšího prezidenta?

Pokud v příštích volbáh vybereme jemu podobného, pražská kavárna spáchá harakiri čajovými lžičkami. Kdo jsou ale ti zarytí odpůrci kromě těch – jak Zeman často říká – pěti procent kavárenských povalečů? Obecně převládá názor, že Zemana by protézami i nehty bránili senioři, zatímco mladí by ho nejraději poslali do zaslouženého důchodu. Opravdu to tak je? Celé to má velký háček, pověsili byste na něj i hradního kancléř nebo například prase při zabíjačce. Bylo by zbrklé neodborně házet Miloše ho do jednoho pytle, takže se podíváme na závěry vědců z katedry sociologie Filosofické fakulty Univerzity Palackého. Studentskému týmu, s Janem Buriancovem v čele, patří velký oslí dík.  Na konci září, na vzorku 250 studentů provedli výzkum na téma rozdílu v hodnocení Miloše Zemana napříč generacemi. Na Miloše namířili sémantický diferenciál, přežil, my jejich data bezostyšně využijeme.

Téma #1 – Neber úplatky, neber úplatky, nebo se z toho zblázníš!

Jak se zdá, největší kámen úrazu v Milošově prezidentování je morálka.  Zatímco mladá generace označila Miloše za nemorálního, sociálně necitlivého a hájícího cizí zájmy, u seniorů tomu bylo naopak – morální, sociálně citlivý, hájící naše zájmy. Vzpomeňme například na Zemanovy výroky o muslimech, handicapovaných dětech a abstinentech. Nejsou vyloženě zlé, ale jsou šetrné jako šmirglpapír.

grafy1

Morálka se prostě moc nenosí. Kdyby vysoce postavení politici hráli na morálku, jdou ze hry. Politika nikdy nebyla o spravelnosti, ale o rovnoměrné distribuci nespravedlnosti, a tak někdy správné rozhodnutí nemusí být morální. Obě generace voličů se nicméně shodly na tom, že Miloš Zeman je ve své pozici neústupný a neúplatný. Aby to nevyznělo úplně sluníčkově, připusťme si, uplácet prezidenta by byla drzost nejvyššího kalibru. I tak se ale setkáváme se shodou, což je v této době něco vyloženě nevídaného.

Téma #2 – Na vzhled sází nejen Adriana Krnáčová

Jak dokázaly fotky z prezidentských prázdnin, válení se v člunu jako čerstvě vylovený kapr nemá v očích veřejnosti moc příznivý ohlas. Měl se tedy Miloš Zeman nechat fotit pouze v obleku? V naší společnosti v tomto ohledu panuje jistá disociace. Voláme po lidovém prezidentovi, a když ho zvolíme, hledáme sáčky a pytlíky. Je Zeman zrcadlem společnosti?

Výzkumný vzorek se shodl na tom, že dobrý fyzický vzhled je pro prezidenta spíše důležitý, stejně jako určitý věk, nebo vzdělání. Zkrátka nechcete prezidenta, který spolykal plato anilinek. Většina se také shodla na zachování stávající věkové hranice 40 let. Z pohledu vzdělání prý prezident nejvíce potřebuje znalosti z ekonomie či práva a také sociálně-humanitní a historický přehled. Obě skupiny se dále shodly v tom, že větší roli nehraje pohlaví a zdůrazňovali spíše význam individuálních osobnostních rysů. Becherovku na Miloše!

Téma #3 – Když já nemůžu!

Dovolím si pesimistickou vsuvku – kolik voličů v této zemi ví, jaký má prezident vliv? Řekněme si to na rovinu: Na chod státu má stejný vliv jako gumová kachnička na vaši koupel. Může ji udělat hezčí, zábavnější, ale to je asi vše. Nutno ovšem říct, že Zeman vykonal více než jeho předchůdci, namátkou se dá zmínit jen podněcování obchodů s Ázerbájdžánem. Kam se na to hrabe Klausova konfiskace per.

Dotazovaný vzorek se zde rozchází – zatímco mladí studenti se přikláněli k variantě, že prezident v současné době nemá dostatek pravomocí, senioři jeho možnosti vnímali jako dostatečné. K otázce přímé volby se obě generace vyjádřily kladně, přímou volbu hodnotí jako přínos. Je hezké, že si můžeme zvolit někoho, na koho potom nebudeme moci prskat kvůli našim nevydařeným životům, jemně řečeno.

Téma #4 – Loni to bylo lepší

Závěrečný okruh otázek se týkal hodnocení předchozích prezidentů a zároveň preferencí ve volbách. Potvrdily se předvolební průzkumy – v druhém kole voleb by senioři volili spíše Miloše Zemana, podporu studentů by získal Karel Schwarzenberg. Co se předchozích prezidentů týče, známkovalo se jako ve škole. Při zprůměrování výsledků z toho nejlépe vyšli Tomáš Garrigue Masaryk, Edvard Beneš a Václav Havel, opačnou stranu barikády obsadili prezidenti z totalitní éry – Klement Gottwald a Gustáv Husák.

Je jasné, že hodnocení Masaryka zatím žádný z dosavadních prezidentů nepřekonal. Leží snad klíč k úspěchu právě v Masarykových hodnotách a přístupu? Nebo je prostě jiná doba? Host vyhazuje vrchního, na prezidenta se ukazuje třetí prst zleva a politici se veřejně sází o miliony? O zábavu máme tedy postaráno, ale prezident oblibu jistou nemá. Pokud si z tohoto článku chcete udělat obrázek o ideálním kandidátovi na pozici prezidenta ČR, tak vám upřímně přeji hodně štěstí. Všichni jsme možná Češi, ale jsme stejně různorodí jako americké cereálie. Ani z přímé volby nevzejde prezident, který by se zavděčil všem.

Článek je stručným shrnutím studentského výzkumu, fulltext lze vyžádat na e-mailu: jan.burianec01@upol.cz

Jan Burianec – student Univerzity Palackého (sociologie – mediální studia)

Martin Klose
Martin Klose (Články)
Student mediálních studií na FF UP, pseudofilozof, introvert a latentní mizantrop, co rád používá fajnová slovíčka. Všeobecně charakter, kterého si pozvete na párty jen proto, aby umyl nádobí.

Napište komentář

Váš e-mail nebude publikován.


*


Rozhoupali jsme se k nové publikaci. Objevte s námi Svět 3.9 Koupit