Nejnovější

Politické zpravodajství Houpacího Osla 23. – 24. 9.

Dnes vám nabídneme zprávy z politických výšin – okomentujeme dění okolo hlavy státu, přidáme report o karambolu pravé ruky Andreje Babiše a podíváme se na poslední průzkum volebních preferencí. Nebude chybět ani zahraniční okénko.

Vratislav Mynář – Můj boj

Tak jako se každou vteřinou nevyhnutelně přibližujeme konci světa, blíží se i dramatické rozuzlení kauzy prezidentova kancléře Mynáře a jeho bezpečnostní prověrky. Případ je to komický a zároveň nedůstojný. Prezident a jeho tým si dělá z veřejnosti srandu a snaží se odvést pozornost od důležitějších věcí. Pan Mynář prověrku od NBÚ nedostal, ale naštěstí se mu ozval známý právní poradce, futurolog a prezident Zeman, který doporučil, aby proti tomuto aktu zrůdného bezpráví Mynář podal stížnost. Ta zabere moře času, ve kterém bude zvesela kancléřovat a Zeman mezitím vysvětlí novinářské žumpě, že je novinářská žumpa, pokud na to poukazuje. Podaří se celou věc dořešit do konce Zemanova funkčního období?

Hradní Simon Wiesenthal

Vůdčí postavení mezi zemanovými spolupracovníky v současnosti zastává mluvčí Jiří Ovčáček. Skoro bych řekl, že když je u kormidla právě on, nezáleží na tom, kdo je samotnou hlavou státu. Hradní Ústa Sauronova za posledních pár dnů zabodovala ve známé trenýrkové kauze. Pražskou kavárnu obvinil z fašizace – zafungoval jeho reflex bývalého redaktora komunistických Haló novin, ve kterých bylo možné obvinit z fašizace i počasí, ať už pršelo nebo ne. Ve středu Ovčáček na Twitteru vítězoslavně sdílel foto ze setkání prezidenta s občany Frýdku-Místku, kterých údajně přišlo na tři tisíce, a označil to za facku pražské kavárně (o frýdecko-místecké kavárně se nezmínil). Jelikož musí být pro pana mluvčího pobyt v hlavním městě zdrojem nesnesitelných muk, doporučuji mu, aby svoji funkci vykonával externě, ideálně odněkud ze šumavských hvozdů bez internetového a telefonního signálu. Tam snad bude mít od kavárny klid.

Zklamání z Matičky Rusi

Když má správný český konzervativec srdce zjihlé a když má potíže akceptovat bezbřehý multikulturalismus a rozpad tradičních křesťanských hodnot na prohnilém Západě, obrací svůj zrak a touhy na východ, konkrétněji do Ruska. Putinův režim se totiž prezentuje jako hráz vůči úpadku křesťanské civilizace a v neposlední řadě také jako země, ve které se stále uplatňuje heslo Ora et labora (modli se a pracuj). Ve statistikách jako je rozvodovost nebo četnost potratů, Rusko za jinými evropskými zeměmi „nezaostává“, takže se křesťanský charakter Ruska omezuje především na šikanování homosexuálů či věznění za zpěv protirežimních písní v kostele. Tento týden se navíc potvrdilo, že i stylizace Ruska jako bojovníka proti islámu je více než sporná: Prezident Putin slavnostně otevřel novou moskevskou mešitu, údajně největší v Evropě. Ticho, které ohledně toho zavládlo na českých „alternativních“ zpravodajských serverech, je přímo ohlušující.

Komu lid důvěřuje

Podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění v preferencích vede ANO s 29,5 %, druhá je ČSSD s 25,5 % a třetí KSČM, jejíž program a personální zázemí je přitažlivé pro 14,5 % voličů. Kdybychom hodnotili nálady českého lidu např. dle internetových diskuzí a sociálních sítí, snadno bychom propadli dojmu, že ve skutečnosti mělo vést s 60 % hlasů jakési beztvaré, všelidové hnutí Nasraných, kterým vadí úplně všechno, od uprchlíků přes korupci, EU, USA, NATO až po ekologické aktivisty a speciální pruhy pro cyklisty na silnicích. Znepokojivé ovšem je, že tři další sněmovní strany, ODS, TOP 09 a KDU-ČSL se pohybují okolo sedmi procent a jejich podpora slábne. Pokud bude pokles pokračovat, do Poslanecké sněmovny usednou pouze poslanci ANO, ČSSD a KSČM. Vzhledem k tomu, že mnoho významnějších představitelů všech tří stran, bylo před rokem 1989 členy KSČ, dojde naplnění onen starý vtip: „Které straně fandíš?“ – „Komunistům.“ – „To já vím, ale z které strany?“

Předstíraný ústup

Radmila Kleslová rezignuje na funkci místopředsedkyně hnutí ANO. Evidentně chce vyjádřit zájem a uspokojit veřejnost – formálně se vzdává funkce, ale vlastně se nic nemění, starostkou Prahy 10 pochopitelně zůstává. Naše politická mučednice nešetří narážkami na mediální štvanici, kterou proti ní vedou různí zlořádi a v níž má prsty také bývalý náměstek ministra Babiše Wagenknecht. Obviňování médií z nepřátelské kampaně vyznívá od jakéhokoli spojence Andreje Babiše vždy poněkud zvláštně. V každém případě přejme paní Kleslové, ať se tímto drobným karambolem nenechá zastavit. Její kariéra, započatá ve službě StB v temných dobách osmdesátých let, si žádá velkolepější vyvrcholení, než pouhý post starostky jedné z městských částí.

Matěj Pospíchal
Matěj Pospíchal (Články)
Student politologie na MU v Brně.

Napište komentář

Váš e-mail nebude publikován.


*