Politické zpravodajství Houpacího Osla 17. – 20. 9.

Jako obvykle přinášíme souhrn několika nepříliš zajímavých zpráv z politické scény. Začneme na samotném vrcholu, tedy vztahu prezidenta a premiéra, krátce okomentujeme volební preference, vydáme se do Řecka, dáme prostor ekonomickým liberálům z KSČM a pár řádků věnujeme i našemu největšímu tunelu.

Láska ústavních činitelů

Hospodářské noviny zveřejnily radostnou zprávu: Premiér Sobotka se často setkává s prezidentem Zemanem a dokonce si již i tykají! Přeji oběma politikům jen to nejlepší, v dnešní době není lásky nikdy dost. Bohuslav Sobotka i na základě těchto líbánek uvažuje, že ČSSD nenominuje v příštích prezidentských volbách svého kandidáta. Tím by Zemanovi velice usnadnil případnou další kandidaturu, neboť v rámci ČSSD je současný prezident většinově stále brán jako inspirativní osobnost a vůdce české levice (byť i zde je jistě několik nepřejících závistivců, kteří čas od času naznačí, že prezident je ve skutečnosti spíše hrubiánský, bigotní a tupý starý blb, což je samozřejmě naprostý nesmysl). Je zajímavé, že o nenasazení vlastního kandidáta a podpoře Zemana uvažuje i Andrej Babiš, a něco podobného lze čekat i od KSČM. Pokud se tak stane, bude na místě panu prezidentovi poblahopřát: Na stará kolena by se mu podařilo sjednotit socialisty, komunisty a hnutí naštvaných občanů, kteří nejsou jako politici a makají. Pozoruhodný úspěch.

Vše při starém?

Agentura Phoenix research provedla průzkum volebních preferencí. Z něho vyplývá velmi zajímavá věc – nic zajímavého se neděje. Preference vládních stran jsou poměrně stabilní a bez problémů by bylo možné fungování současné vlády i po příštích volbách, pravděpodobně i bez KDU-ČSL. Představa lidovců mimo vládu je na základě historických zkušeností téměř sci-fi. Tvůrci průzkumu zařadili do žebříčku také ty respondenty, kteří v současné době nevědí, koho volit. Je jich celkem 8,4%, čehož se rozhodl využít známý internetový glosátor Jakub Horák a snaží se založit politické hnutí Nevím, jehož program by měl zhruba odpovídat jeho názvu. Rád bych řekl, že jde o potřebnou iniciativu, která by mohla zásadně zlepšit politické prostředí v naší republice, ale mám-li být upřímný: Nevím.

Ze slunného jihu

V Řecku se tamní politická reprezentace rozhodla dopřát svým občanům jejich oblíbenou zábavu a uspořádala parlamentní volby, které se mají konat tuto neděli. Je to svým způsobem zajímavé, problémy s Řeckem a jeho nepříliš radostnou finanční situací zaměstnávaly Evropu posledních několik let, zrovna teď na to ale pochopitelně nikdo není moc zvědavý. Politický trh je v Řecku velmi pestrý, problém je ovšem s největšími stranami: O vedení soupeří subjekt, který finanční krizi spoluzavinil (Nová demokracie) s koalicí, která ji dokázala v rekordně krátké době výrazně prohloubit (SYRIZA). Na třetím místě je s velkým odstupem Zlatý úsvit, ve kterém by i Okamura s Konvičkou byli bráni jako představitelé umírněného proudu. Na jednu stranu je mi Řeků líto, na druhou stranu si tohle volí sami a je vlastně sympatické, že si svoje destruktivní tendence hodlají vybít uvnitř vlasti a nenásilně.

AKTUALIZACE – NEDĚLE CCA 20:00 – podle průběžných výsledků to vypadá, že si ke všem svým ekonomickým problémům může Řecko připsat také vyhození peněz z okna kvůli zbytečným volbám, neboť výsledky budou pravděpodobně téměř totožné s těmi lednovými. Dál tedy povládne SYRIZA, strana budící asi tolik důvěry jako hospodaření Úsvitu přímé demokracie, a zřejmě k sobě opět přibere kamarády z nacionální pravice. Dále je poměrně zajímavé, že tři pravděpodobně nejnesympatičtější strany (Zlatý úsvit, komunisty a ještě další komunisty, Řecko je opravdu požehnaná země) dohromady volilo téměř 50% nezaměstnaných, kterých je v Řecku velké množství. Zmíněné strany by tedy logicky měly zahájit soustředěnou kampaň za maximální prohloubení krize a zvýšení nezaměstnanosti. Pak už bude stačit jenom rozdat zbraně zúčastněným a zpovzdálí pozorovat situaci. Vzhledem k tomu, že poslední Řecká občanská válka má nepřímo na svědomí činnost Martina Konvičky, bylo by asi vhodné tomu tentokrát zabránit.

Obrat u komunistů?

Při jednání sněmovny často není nouze o úsměvné momenty, ať již jde o verbální bitvy u řečnického pultu, či o povahu navrhovaných zákonů nebo novel. Tentokrát se velice překvapivě projevili komunisté, přesněji řečeno jejich poslanci Dolejš a Hubáčková. Společně navrhli zařazení novin a časopisů do nižší sazby DPH. Fascinující není ani tak návrh sám, nýbrž jeho zdůvodnění, jelikož Dolejš a Hubáčková dle iDNES „Argumentují, že nijak zásadní nemusí být finanční dopad pro státní rozpočet. Pokud po snížení daně adekvátně klesne i cena novin a časopisů, může se totiž zvýšit jejich prodaný náklad“. Zde jsme svědky historického okamžiku, kdy komunisté akceptovali liberální ekonomickou teorii. Teď už jen zbývá odnaučit je budovat koncentrační tábory pro lidi s jinými názory, cenzuru, dráty na hranicích a bude to OK.

Nechtěná Blanka

Dovolil bych si ještě jeden komentář k tunelu Blanka, který byl v sobotu slavnostně otevřen. Server Deník.cz uspořádal anketu mezi politiky a aktivisty na téma, co se jim vybaví při vzpomínce na tuto velkolepou stavbu. Pavel Bém zde projevuje určitou kuráž, když celý projekt hájí, futuristicky prorokuje užitnost stavby na desítky či stovky let a ještě si stihne i kopnout do hlavních škůdců tunelu (ekoteroristé, primátor Hudeček). Drtivá většina ostatních, od prezidenta Zemana přes Tomia Okamuru až po pražské komunální politiky, Blanku podrobuje drtivé kritice kvůli předražení, nesmyslnosti a zpoždění stavby. Nebylo by vlastně úplně nejlepší celý tunel zavřít a znovu zasypat?