Politické zpravodajství Houpacího Osla 7. – 9. 9.

V politice přichází oteplení a taky ochlazení. Tyto zprávy věnujeme líbánkám na naší národovecké scéně, aktivitám ministra financí a opětovnému povstání jedné z našich nejznámějších politických zombie ze svého hrobu. Příjemnou zábavu.

Velké sjednocení

Souhlasím s Cimrmanem, že pro velké historické události je třeba vybrat hezké datum. Velmi mě zklamalo vyhlášení oficiálního incestu Úsvitu a Bloku proti islámu – dne 8. 9. 2015. Propojením těchto dvou subjektů nepochybně vznikne ojedinělý myšlenkový trust, který nám představí mnoho svěžích nápadů na řešení problémů naší země. Určité programové vakuum zalepí expertní skupina pod vedením čerstvého doktora sociologie (gratuluji) Petra Hampla. Ten na jednu stranu sjednocuje protiislámská uskupení, na druhou se snaží získat post předsedy Strany svobodných občanů a tu následně stmelit s výše zmíněnými subjekty do všenárodní monster-koalice, která slavně zvítězí nad Bruselem, islámem, byrokracií, intelektuály, neziskovkami a jinými teroristy. Proti Hamplovým plánům zatím vystoupil jen jakýsi Petr Mach, který blábolí o tom, že předsedou Svobodných je nyní on a jeho strana zatím o spolupráci s jinými subjekty neuvažuje a zejména ne s tím, kterému šéfuje Martin Konvička. Tolik energie, peněz a invence je investováno do takové blbosti. Bude to ještě zajímavé.

Akrobat Babiš

V Hospodářských novinách vyšel velký rozhovor s Andrejem Babišem, který před čtyřmi lety zahájil právě na stránkách tohoto deníku své velké politické tažení. Pan ministr zapěl klasickou árii na téma „vše bylo špatně, všichni kradli a to mě donutilo vstoupit do politiky“, a zároveň obhajuje ty členy svého hnutí, kteří mají k jednání proradných politiků bývalé generace docela blízko (Faltýnek, Kleslová). Obávám se, že po dvou letech ve vládě to začíná být poněkud ohrané. Zdařile se distancuje od vlády, ve které sedí, ale také se hlásí k jejím údajným úspěchům. Jízda na dvou koních současně většinou končí pádem. Babiš ale tuto směsici neloajality a zbytnělého sebevědomí dokáže veřejnosti prodat, zatím se mu to daří.

Babišovo trápení

Tuto středu vláda jednala o rozpočtu. Svou přítomností ji poctil také sám prezident Miloš Zeman. Mírně si šťouchl do premiéra Sobotky kvůli zadlužování v časech ekonomického růstu. Vypadá to, že ekonomika šlape poměrně dobře, čehož by se dalo využít k šetření, respektive snižování rozpočtového deficitu. Různí ministři ovšem nešetří vynalézavostí a požadují navýšení svých rozpočtů. K tomu je ministr financí mírně řečeno skeptický a dohodnutý deficit (70 miliard) je odhodlán bránit urputněji než král Theodén Helmův žleb. Bude jistě zajímavé, jak to dopadne. Na rozdíl od svých zaměstnanců v Agrofertu Babiš nemůže všechny kverulanty přímo vyhodit.

Nové ruské dobrodružství?

A krátce ze zahraničí: Vladimíra Putina už přestalo bavit posílání vojáků na dovolenou do ukrajinského Donbasu a rozhodl se podniknout menší blízkovýchodní dobrodružství – vyslal jednotky do Sýrie (?). Oficiálně Rusové vyslání vojáků popírají, přiznali pouze vojenské poradce, kteří dohlížejí na dodávání zbraní jednotkám prezidenta Asada. Pokud se Rusko zapojí do bojů proti Islámskému státu, oslabí organizaci, která je i na tamní poměry dost nechutná, a navíc mu zbyde méně prostředků na okupování jiných částí světa. Zůstává otázkou, zda ruská intervence může pomoci v zemi, ve které spolu válčí minimálně čtyři různé strany a celý konflikt vlastně připomíná větší hospodskou rvačku (vážně nevíte kdo s kým). Rusové jsou mistři, když jde o obranu své země, v případě útoku jsou výsledky rozpačité (viz Afghánistán, Čečensko a další). V souvislosti s přelety ruských letadel do Sýrie požádaly Spojené státy Bulharsko a Řecko, aby nepovolily jejich přelet nad svým územím. Bulhaři vyhověli, Řekové ne. V případě Řecka jde opravdu o spojence za všechny peníze.

Návrat staré známé

Jedna z nejvytrvalejších účastnic naší politické soutěže Jana Bobošíková o sobě dala po delší době vědět. Tato kandidátka na primátorku Prahy, poslankyni, europoslankyni, senátorku a prezidentku uspěla ve volebním klání poněkud nižšího významu – stala se předsedkyní místní organizace Svazu bojovníku za svobodu v Lidicích. Že nešlo o žádnou idylku dokládá fakt, že na protest proti výsledku těchto voleb vystoupily tři ženy z organizace, poslední dospělé svědkyně lidického masakru za druhé světové války. Ve sdružení i kvůli tomu vládne napjatá atmosféra plná osobních sporů. Na druhou stranu je hezké vidět, že se alespoň někteří lidé nemění a na destruktivní schopnosti paní Bobošíkové neměl její odchod z vrcholné politiky žádný vliv.