Nejnovější

Sluníčka upálila trudnou budoucnost, xenofobové oběsili zbytek

V posledních dnech sužuje naši krásnou slovanskou vlast zlá, nepěkná věc. Názory na příčiny jejího zrodu se různí, jedni viní nedostatečné vzdělání, druzí absenci tolerance. Osel přichází, jak je zvykem i zavřenými dveřmi, s pohledem tak nevšedním, že to prostě musí být pravda.

Pražská šibeniční demonstrace proplouvá médii a neustále se řeší, zda policie měla zasáhnout nebo nikoli. Šibeničníci se evidentně narodili ve špatné době – mají  touhu někoho zlynčovat, ale nemají žádné Němce k odsunu. Místo nich dostalo na budku pár levicových hipstrů, protože oni jsou to největší zlo. Skutečnost je mnohem prostší, avšak neméně skandální.

Jak to tak bývá, různé názorové tábory obývají různé reality a je jen na nás, mládím kovaných publicistech, abychom hledali střední proud. Šibeničníci prostupují všemi sociálními skupinami. Zásadní zjištění pochopitelně nečerpají z hlavních médií, která ovládá žido-zednářská gay mafie, ale z alternativních zdrojů, jejichž systémy jsou chráněny octem proti rezivění, které způsobily chemtrails. Nemůžeme jim upřít určitou snahu o nahlodání absolutní důvěry ve velké mediální domy, nicméně míra jejich skepse často překračuje únosnou mez, a proto se okolnímu světu jeví jako absolutní trotli.

Druhý extremistický tábor je o něco milejší, prosluněný a vlastně až idylický. Rozložení světa vidí natolik optimisticky, že četba Vladaře by jim mohla způsobit žaludeční neurózu. Většina z nich médiím také nevěří – pro přílišnou negativitu a vyostřování situace. Sluníčkáři spoléhají na dobro ukryté v lidech a vlastně jsou hrozně krásní. Rivalové jim často vytýkají anarchistický přístup k migraci, nedomýšlení důsledků a hlavně studium humanitních oborů. Pokud by bylo sluníčkářů více, ó to by byl ráj. Bohužel, nejen z dobrých duší skládá se toto slunné údolí. V žádném případě ovšem nelze schvalovat tendence lidí jako jsou Konvička, Hampl nebo Bartoš, jenž volají po jejich likvidaci a transformují pojem pravodláskař na urážku, kterou lze vyrovnat pouze soubojem pistolí za slunce východu.

Kdepak, společnost potřebuje racionální postoje k situaci, ve které se náhle ocitla. Pokud si ještě dnes někdo myslí, že se během posledních dvou let nedala kola dějin do pohybu, pak zaspal dobu. Evropa čelí celé řadě problémů a ukazuje se, že není tak jednotná, jak se jevilo. Z Angely Merkelové se v očích mnoha lidí stává fašistická vládkyně čtvrté říše. Vladimíra Putina, bývalého KGBáka, by jiní nejraději prohlásili za svatého a sílící nacionalistické proudy svědčí o tom, že Evropa míří k postupné politické izolaci. V Řecku se možná rozhoduje více, než chceme připustit. Protiunijní partaje po celé Evropě se modlí, aby Řecko opustilo eurozónu a nejlépe celou unii.

V nejlepším případě napumpuje do skomírající ekonomiky peníze Rusko a bipolárnost světa se tím ještě více prohloubí, což v současné situaci povede ke katastrofě. V jedné věci musím dát prezidentu Zemanovi za pravdu: jediný, kdo čeká profit ze současné neutěšené situace, je Islámský stát. Zdá se bizarní, na kolik je jeho existence přehlížena. Stále zastávám názor, že Islámský stát nemá s ideou islámu pranic společného. Myslím, že IS by měl evropské mocnosti spojovat. Jak víme z historie, máloco dokáže pohřbít válečnou sekeru hlouběji, než společný nepřítel. Boj s IS by navíc měl vést k celkovému posunu v otázkách migrace, neboť by mohl zahrnovat nasazení jednotek OSN spolu s humanitárními pracovníky, kteří by pak měli možnost řešit tíživou situaci řady jedinců přímo na horké půdě.

Jistě vyvstávají argumenty, proč zasahovat na Blízkém východě nebo v Africe. Míra, s jakou tak v minulosti činila Evropa i USA, není zanedbatelná a při současné globalizaci je mylné se domnívat, že se nás podobné problémy prostě netýkají. Liché jsou názory těch, kdo volají po uzavření hranic, vystoupení z EU a životu v zaprděné a teplé noře. Tudy cesta jistě nevede a nemělo by se o ní rozhodovat v referendech, neboť systém zastupitelské demokracie tím dostává trhliny a jakékoliv vládní koncepty tak mohou trpět krátkou životností. Není vhodná doba poslouchat slova demagogů, oportunistů a jiných -ů. Nezapomínejme, že zkratkovitá řešení problémů nikam nevedou. Leda k trablům.

Jakub Mikel
Jakub Mikel (Články)
Kryptosluníčkář, někdejší šéfredaktor a ostentativní metrosexuál. Je student žurnalistiky na FF UP. Trpí utkvělou představou, že je vtipný.

Napište komentář

Váš e-mail nebude publikován.


*


Rozhoupali jsme se k nové publikaci. Objevte s námi Svět 3.9 Koupit