Nejnovější

Marcel z malého mesta – ubil podřízené golfovou holí?

Jak říká staré čínské přísloví – není důležité vyhrát, ale nasrat co nejvíce lidí. V české politice se najde celá řada hujerů, kteří přijali tuto myšlenku za svou. Asi nejvýraznějším propagátorem zůstavá prezident Miloš Zeman, avšak ani odstupující ministr školství se nemusí za odvedenou práci stydět.

Marcel Chládek po několik měsíců skrýval velice nepříjemný defekt. Chudák Chládek – a omlouvám se, že to vyjadřuji tak otevřeně – totiž zastával post ministra školství a prý bil poddané. Lze si představit celou řadu nevděčných pracovních míst, avšak věřte, milí čtenáři, že ministr školství to vážně nemá lehké. Já jsem mu to i říkal: „Marceli, vím, že to nemáš lehké, ale prosím tě, nedupej.“ On to fakt nemá snadné. Po kuloárech se podle nejrůznějších periodik valily zvěsti, že si nedá pokoj. Ať je pravda jakákoliv, o odvolání si Chládek koledoval už nějaký čas.

Nikdy jsem se netajil, že mi tento ministr školství způsobuje svým arogantním vystupováním svědivou vyrážku, která se šíří s každým jeho prohlášením. Mě, jako studenta humanitního oboru ani tolik “nečílí”, že je chce rušit, ale jako správný pozér nikdy nepřenesu přes srdce boj proti automatům na kávu ve školách. Pokud si něco jako pseudointelektuál nenechám vzít, tak právo na kofein v prášku s chemickou vůní kávy. Kromě geniálních nápadů na povinné maturity z matematiky přišel (mimo jiné) s dalšími inovacemi – tablety prvňákům, kteří ještě neumí psát, nebo rušení humanitních oborů. Jako jeden z top aktů bych připomenul jeho škodolibou radost nad množstvím neúspěšných maturantů doprovázenou absolutně naivní představou, že to povede k nárůstu zájmu o učební obory. Takhle svět prostě nefunguje.  Chládek ovšem nakládal a nakládal.

Cikáni, sliby, Babiš a eso v rukávu

Poměrně provařené je i Chládkovo stigmatizování romských dětí, protože ta černá líná verbež se stejně válí doma a jeho slova si v novinách nepřečte. Jako ministr školství by sice problém začleňování romských dětí do kolektivu měl řešit a přistupovat k němu důstojně, ale evidentně nebyl zájem. Zařadil se tak mezi empatické členy moderní sociální demokracie (spolu s Haškem a Škromachem). Velmi oblíbenou parketou prakticky již bývalého ministra školství byly sliby. Chládek zarytě tvrdil, že od ministra financí Andreje Babiše získá několik miliard pro svůj rezort, které následně velmi efektivně investuje do vzdělání a sportu. Kdo by mu nevěřil, když se jasně ukazoval jako lidumil a schopný ministr, že? Přesvědčeně a zapáleně řečnil v nejrůznějších diskuzních pořadech o tom, jak se změní české školství, jen co mu přijdou peníze. Drobný a takřka nepatrný zádrhel spočíval v tom, že Andrej Babiš neměl ani na okamžik v plánu uvolnit nějaké extra částky pro ministerstvo školství. Velice živě se nyní spekuluje o tom, že právě to mohl být důvod k odvolání. pro ministrovo. S informacemi o jeho nedůstojném zacházení se zaměstnanci přišla na svět MF DNES, kterou vlastní Andrej Babiš. Článek posloužil jako otvírák a pokračoval na straně 2, hned pod dalším článkem, popisujícím právě Chládkovy snahy získat pro školství pět miliard korun navíc. Ostatně, na komičnosti dodává situaci perex: „Školství musí dostat pět miliard navíc, jinak u toho nebudu, hrozí ministr Chládek. Ministr financí Babiš odpovídá: Rezignace přijímá premiér.“ Prostě prča.

Co už není taková prča, vysvětluje číslo 17. To je totiž průměrná životnost ministra školství. Jak velký hazard to je, zatím nemáme ani tušení (částečně nám může napovědět analogie s vysokou frekvencí voleb v Itálii, která je nyní v těžké krizi). Proč? Protože každý nový ministr přichází s mnoha nápady a inovacemi, které vychrlí na nebohé děti a dřív, než se zjistí jejich účinek, skončí ve funkci a nemůže nést patřičné následky. Školství jako takovému pak chybí nějaký koncept, kterého by se mělo držet. Víme, že má vzdělávat, ale tam převážně končíme. Přijímací zkoušky a maturity se neustále mění a upravují, takže učitelé často netuší, na co mají své studenty vlastně připravovat. Stále se řeší úbytek učňů, příliš mnoho maturantů … Uvážíme-li, že bez dobře vzdělaného obyvatelstva nemůže stát správně fungovat, je na čase, aby byl na post dosazen někdo kompetentní. Nedělám si však přehnané iluze, že tomu tak skutečně bude.

O čem naopak přesvědčen jsem, je Chládkova hrdost na to, že zcela radikálně zatočil s dětskou obezitou. Přidání třetí hodiny tělocviku totiž zcela zatočí s leností a způsobem života současných dětí. Taková představa je, bohužel, opět lichá. Jediné, co může dětem přiblížit sport a umění ve školách bude zrušení jejich známkování. Dokud se nad dětmi vznáší Damoklův meč v podobě tabulek, nelze se ubránit vzniku averze vůči tělesné i jiné výchově. Dítě nechce trénovat na olympiádu, chce se prostě pobavit. Olympiádu totiž může klidně zažít v nějaké počítačové hře. Ano, pane Chládku, skutečně tvrdím, že ani váš nejoblíbenější počin nepřinese požadovaný efekt.

Jakub Mikel
Jakub Mikel (Články)
Kryptosluníčkář, někdejší šéfredaktor a ostentativní metrosexuál. Je student žurnalistiky na FF UP. Trpí utkvělou představou, že je vtipný.

Napište komentář

Váš e-mail nebude publikován.


*


Rozhoupali jsme se k nové publikaci. Objevte s námi Svět 3.9 Koupit