Nejnovější

Babiš sklidil potlesk od studentů ekonomie. A co na to student žurnalistiky?

Zdroj: idnes.cz

Podle magazínu Forbes je Andrej Babiš druhý nejbohatší Čech s majetkem v hodnotě 60 miliard korun. Aplausu studentů Vysoké školy ekonomické se nemusíme divit. Narozdíl od většiny svých kolegů také zastává post ministra financí a vlastní nezanedbatelnou část mediální scény. Pro studenty ekonomie představuje jeho současná pozice  ne-splněný sen. Jako student žurnalistiky hledím s mírnou skepsí.

V žádném případě nelze popřít Babišovy podnikatelské schopnosti. Stojí v čele koncernu Agrofert, který více či méně ovládá náš každodenní život. Může se nám zdát takové prohlášení nadnesené, přehnané až konspirační, avšak rozhodně není příliš vzdáleno od pravdy. Prozkoumáme-li segmenty, ve kterých Babiš podniká, zjistíme, že vyhnout se nějakému jeho produktu je v dnešních dnech poměrně obtížné. Agrofert, jak již název napovídá, se točí převážně kolem zemědělství. Celý systém je velmi šikovně propojen. Do koncernu patří jak firmy na výrobu hnojiv, pesticidů, tak i zemědělských strojů. Nechybí ani továrny na plasty a další výrobky potřebné k provozu strojů. Agrofert je prakticky soběstačný. Sám si zasadí (Oseva a. s.), pohnojí  (AgroZZN a. s), odstraní škůdce (Agrona a. s.), sklidí (stroje z AGROTEC a. s.), uskladní (Cerea a. s.) a zpracuje. Podobný scénář lze přenést i na výrobu živočišnou. Na konci řetězce pak nacházíme společnosti jako pekárna Penam, Vodňanské drůbežárny, Kmotr uzeniny, Mlékárna Hlinsko (známá spíše jako Tatra, která vyrábí takové ty strašně moc mňam věci v tubě), Olma nebo Kostelecké uzeniny. Navíc podle šeptandy plánuje Agrofert i nákup společnosti Hamé. Pokud teď není ve vaší domácnosti ani jeden „Babišův výrobek“, tak brzy již dozajista bude.  Vybral jsem totiž jen několik firem z celého holdingu.

Zítra něco koupím – A. Babiš

V tuto chvíli považuji za nutné podotknout, že účast jednotlivých firem v tomto zemědělském kolosu automaticky nesnižuje kvalitu jejich výrobků či služeb, takových hodnocení jsem skutečně dalek. Pohybuji se stále na úrovni vlastnické a pomalu spěji k dalším oblastem, do kterých Andrej Babiš se svou společností investoval. Od nákupu klinik skrze Investiční fond soukromého kapitálu Hartenberg Holding, až k mediálnímu trhu. Mezi všeobecný přehled znalostí patří také informovanost o nejznámějších mediálních podnikatelích. Netrpím mozkovou obrnou, abych předpokládal, že ona informovanost dosahuje závratných výšin. Při vyslovení jména Křetínský (majitel CNC, vydávající např. Blesk) si ani část mých spolužáků na žurnalistice není jistá v kramflecích. Dlužno podotknout, že při vyslovení jména Andrej Babiš už reaguje většina auly. Babiš je vlastníkem Mafry (MF DNES, Lidové noviny, iDNES…), televize Óčko a rádia Impuls. Zároveň se čím dál živěji spekuluje o jeho ambicích rozšířit portfolio o televizi Prima.

Neutuchající debaty a vtíravý Peroutka

Jak je patrné z výčtu společností, kterým by měla v kancelářích stát busta Andreje Babiše, má tento podnikatel-ministr financí skutečně nepopiratelné kouzlo pro studující podnikatele. Pro studující novináře pak spíše představuje určité morální dilema. Jedince aspirující na vykonávání žurnalistické profese čeká mnoho hodin, jak jinak než ve společnosti kávy a dalších pozérů, při diskuzi nad vážností situace. Přední čeští novináři řeší postoj médií v době Babišově. Omílají se stále stejná témata…Babiš zasahuje do chodu svých novin, Babiš nezasahuje, ale funguje autocenzura, Babiš nezasahuje a jeho novináři jsou prostě špatní atd. K tématu se vyjadřují jak novináři přímo z MF DNES či Lidových novin, hlavně po odchodu Kateřiny Šafaříkové, tak i externí novináři, kupříkladu Erik Tabery. Do celé debaty se vmísil i velikán Ferdinand Peroutka. Ačkoliv je již po smrti, jeho jméno se skloňuje řadu měsíců vinou fotografické paměti prezidenta Zemana a bezpáteřního rektálního alpinismu hradního mluvčího.

Jak se do celé debaty zesnulý novinář dostal? Chvíli po odchodu Šafaříkové z Lidových novin. Někteří diskutéři a polemici se pustili na tenký led a porovnávají nacistickou okupaci, tehdejší cenzuru a tlak na novináře s dnešními poměry. Určitou analogii lze skutečně nalézt, byť již ze své podstaty pokulhává. Tvrzení, že vlastnictví médií Andrejem Babišem je stejné jako transformace médií do propagandy Třetí říše, považuji za výraznou hyperbolu. Určité principy přesto zůstávají neměnné. Stejně jako Peroutka zůstal činným redaktorem Přítomnosti, tak i mnoho novinářů po nástupu setrvalo na svých pozicích a nepřešlo do vzdorplátku Echo24. U Peroutky díky dnešnímu odstupu jasně vidíme snahu o kultivaci plátku a určitou podporu národu ukrytou v alegoriích (které nechápe pouze současné obsazení Hradu). Mnohem problematičtěji se nám pak posuzuje pozice současných novinářů. Odejít, či zůstat a snažit se dělat svou práci jak mi jen umožňuje svědomí?

Babiše kritizují stále, přesto je to nefér

V komentářích MF DNES i Lidových novin se i po zakoupení Mafry Andrejem Babišem objevuje kritika některých jeho činů a postojů, čímž vyvrací představu o přeměně plátků v letáky Agrofertu. Přesto současnou situaci považuje nemalé množství občanů za kontroverzní. Při nedávném průzkumu mínění se více než polovina respondentů vyjádřila negativně vůči současnému postavení Babiše jako podnikatele, majitele novin a politika. Velkou důvěru v nestrannost Babišových médií nebudí ani záminka pro koupi novinových domů. Babiš se vyjádřil v tom smyslu, že prostě nechce, aby se o něm špatně psalo, a není důvod, proč mu nevěřit.  Přesto se úzkostlivě vyhýbá nálepce Babisconiho, kterou mu udělily zahraniční plátky. Dokonce ho již opustila lítost z koupě Mafry, kterou ještě před nedávnem projevoval, a na schůzce se studenty VŠE vyjádřil radost nad tím, jak se společnosti finančně daří. Ostatně podle jeho slov Lidovky dříve ovládala ODS a on přinesl onu požadovanou objektivnost. Tuto objektivnost si ze své pozice netroufám zatím hodnotit, avšak personální přesuny (Macháček do LN a Šafaříková ven) nedělají dobrou image. Kromě personálních šarád v Lidových novinách se jako popel z Vesuvu chrlí na Mafru kritika MF DNES jako plátku. Opakované přešlapy a podivná obhajoba šéfredaktora Plesla stojí za zamyšlení (za přešlap lze považovat titulní stranu s článkem o romské herecké hvězdě, falešné titulní strany s inzercí…).

Možná by to chtělo trochu sebereflexe

Co je důležité – koncentrace majetku, jakou vidíme u současného ministra financí, má stále ještě demokratickou masku a takovou nepochybně ještě nějaký čas mít bude. Těžko si představit, že by se Česká republika proměnila na Babištán, přesto je třeba si uvědomit, jak obrovskou moc třímá v rukou jediný muž. Stále nejsme cíl masivní propagandy, jako tomu bylo za nacistické okupace, přesto zůstává pravdou, že média společností manipulují (ať v pozitivním, či negativním slova smyslu). Chápu, že Andrej Babiš je podnikatel a pouze se snaží zvyšovat hodnotu vlastního majetku, na což má nevyvratitelné právo. Ono právo má však také své hranice, které chrání ústava a další zákony, na jejichž dodržování dohlíží Úřad na ochranu hospodářské soutěže. Ovšem na vybudování  neochvějné pozice ve státě není potřeba mít monopol na vše. Stačí dobře rozložené síly a ty, podle mého názoru, již Andrej Babiš má.

Jakub Mikel
Jakub Mikel (Články)
Kryptosluníčkář, někdejší šéfredaktor a ostentativní metrosexuál. Je student žurnalistiky na FF UP. Trpí utkvělou představou, že je vtipný.

Napište komentář

Váš e-mail nebude publikován.


*


Rozhoupali jsme se k nové publikaci. Objevte s námi Svět 3.9 Koupit