Nedostatek sexu vede k apokalypse

Co mají společného Martin Keprta a Mohammed Emwazi? Jejich křestní jména začínají písmenem „em“. Na „em“ začíná také slovo monumentofilie. Monumentofilie je sexuální fixace na památky, symboly moci předků a také náhrobky. Keprta i Emwazi (známý spíš jako Džihádista John) byli oba programátoři, ale opustili teplo sálající z jejich počítačů a vydali se na cestu za dobrodružstvím. Jeden jako kat a filmová hvězda Islámského státu, druhý jako řadový voják bojující za separatisty na východě Ukrajiny zažívají svůj americký sen 21. století. A jak do toho zapadá Ferdinand Peroutka?

„Jsou mi blízké zájmy slovanství, hodnot a tradiční rodiny. Všechno, co EU potírá a popírá v základech,“ řekl serveru Aktuality.sk absolvent církevní školy v Bratislavě Martin Keprta. Také prozradil, že se chce ženit a veselka bude v kostele… respektive v tom, co z něj po bombardování, vůbec ne ruskými vojáky, zbylo. Celý rozhovor působí poměrně naivně, naleznete ho, milí čtenáři, zde. Martin Keprta vyslyšel volání ruského medvěda, jenž má problém zbavit se špuntu v zadku, který si vytvořil k zimnímu spánku. Oním pomyslným špuntem je ošklivá Ukrajina, která ještě nepochopila, že jejím hlavním městem je už pár měsíců Moskva, a tak je třeba jí to vysvětlit. Nadšenci na obou stranách barikády se hecují a vedou útoky snad na všech možných i nemožných frontách. Znudění náckové se jezdí vyřádit k ukrajinské armádě, zatímco slavisté a zarputilí bojovníci proti EU (kromě Václava Klause) se kloní k ruské imperiální snaze. Panslavismus a austroslavismus 21. století – buď budeme s Ruskem, nebo proti němu v náručí EU a NATO, kde budeme mít částečnou názorovou autonomii. A jak to toho zapadá Emwazi?

Zrodila se hvězda

Jak jsem se již výše zmínil, Keprta i Emwazi měli co dočinění s programováním. Keprta navíc podle popisu odpovídá klasické stereotypní představě o ajťákovi – astmatik, který nejspíš hrál střílečky, a několikrát dokonce zkoušel idealisticky narukovat do armády. Emwazi chtěl blafovat jako Beckham. Keprta má nyní průstřel čelisti, takže sípe ještě vtipněji, Emwazi připomíná svou prací s nožem Gordona Ramsayho. Nevíme, co vede programátory k tomu, že se v určitých chvílích nechají unést fašistickou ideologií. Možná, že to souvisí se společenskou izolací, které jsou tito lidé vystaveni. Navíc, jak víme ze seriálů, trpí často nedostatkem sexu, což vede k hluboké frustraci, jež může vyústit až v činy nesnadno obhajitelné. Nebo prostě na jejich nebohé dušičce zanechala šrámy dokonalá masáž propagandy a demagogie. Podle nových informací týkajících se Džihádisty Johna nedošlo k jeho radikalizaci přes noc, ale za jeho směřování může nepřívětivý postoj úřadů k mladíkově snaze vycestovat do Kuvajtu. Tato teorie se odklání od původní černobílé verze o šílenci, co zničehonic propadl fanatizmu. Prošel si drsnými policejními výslechy, které později mohly nahrát psychologům z IS k nahlodání Emwaziho duševního zdraví, tvrdí ochránci lidských práv. Podvědomě tušíme, že pravda bude někde uprostřed. Emwazi zřejmě nebyl radikál jen tak z principu, mohl být nakloněn k fundamentálnímu islámu a policejní výslechy jej jen utvrdily v jeho postojích, které pak ještě doformovali profesionálové z IS. Ať tak či tak, je z něj mediální hvězda a učebnicový příklad průhledné propagandy. Ovšem jak Džihádista John, tak Keprta o nás mohou říci to samé.

Česká televize – hlásná trouba CIA aneb konec objektivity v Čechách

Od problémů „obyčejných lidí“ se dostáváme k nadnárodním silám. Ozývá se řada hlasů, které tvrdí, že mainstreamová média jsou protiruská a jsou placená agenty CIA a úředníky EU. Radní České televize dokonce podobnou věc otevřeně přiznal, odkazujíce na tradice evropského humanismu, které je třeba, i na úkor objektivity, chránit. Častým kritikem vysílání veřejnoprávních médií jsou i skalní fanoušci prezidenta Miloše Zemana. Ponechme stranou fakt, že tento fanklub je tvořen z 90% hradním mluvčím Ovčáčkem. Na obranu českých médií: sám jsem se četbou Přítomnosti přesvědčil o tom, že Zeman je naprostý fabulátor a s podivnou radostí se vyžívá v rozvracení veřejného mínění. Tímto přeji Čtveráčkovi hodně zdaru s hledáním toho nešťastného článku. Jaká je ovšem pozice ČT v situaci, kdy si národ zvolí do svého čela prototalitního demagoga, který osočuje jednu z mála osobností, kterými se náš národ může pyšnit, z kolaborace s nacismem? Od veřejnoprávního média se očekává objektivita, která povede k subjektivnímu procesu tvorby názoru u jednotlivce. Podle různých žurnalistických pouček by měl být novinář hlídacím psem demokracie. Pro dnešní dny by mohl tento závazek znamenat i určitý odklon od objektivity a snahu připomenout si určité hodnoty, na kterých naše společnost stojí. Nebezpečí podobného směřování se ukrývá v alternativních serverech, kde si zvídavý a neinformovaný čtenář vyhledá informace o konspiraci západních mocností proti nebohému Vladimíru Vladimirovičovi a jeho malé zemičce. Tolik oblíbený černobílý pohled na svět zapůsobí, a rychle se nám verbují „povstalci“ a stateční bojovníci proti imperialismu Spojených států. Abychom učinili objektivitě zadost, co se týče USA a OSN a jejich akčního propagandistického i faktického nasazení v Koreji, ve Vietnamu nebo na Blízkém východě, mohou si se všemi bojovníky z Ukrajiny a IS podat jednu z končetin, která jim zůstala.

Gordický uzel byl svázán a naše společnost se musí rozhodnout, komu dá svou důvěru. Možná bychom si jen měli uvědomit, že svět nikdy nebyl černobílý, dokonce ani během světové války (do toho, pane prezidente, jsem kolísavý intelektuál). V mých očích bude morálně silnější ta strana, která bude prezentovat humanismus a kulturní úroveň hodnou zdravé společnosti. Ať se dívám jak chci, v Rusku nebo Islámském státu ji nenacházím.