Lidí v Doněcku se nikdo na nic neptá, říká emigrantka

Anna Vilchik, 42 letá bývalá lektorka Doněcké zdravotnické univerzity, strávila v Doněcku většinu života. Na obrázku vidíte její ordinaci. Kvůli současné politické situaci emigrovala, nyní se pohybuje mezi Polskem a Běloruskem. Jaká je v Doněcku situace a jak se tam vlastně žije? Ptá se redaktor Houpacího Osla Zdeněk Valášek.

Zdeněk: Na dálku je téměř nemožné vyznat se v tom, co se v Doněcku děje, začněme tedy od úplného začátku. Jak se stalo, že tak krásné kulturní město je nyní pevností separatistů?

Anna: Podle mě to byl něčí scénář. Úplně stejný sled událostí se totiž odehrál v různých městech už předtím: Charkov, Oděsa, Mariupol… Proč to i v Doněcku nabralo takový konec? To je těžké odpovědět. Asi proto, že bylo hodně v sázce, jedná se o poslední velké město. Jistou roli sehrála i policie, která jednoduše pomáhala (separatistům) s dobýváním budov.

Podobnost se scénářem v jiných oblastech je očividná. Ale co bylo tím momentem, tou tzv. rozbuškou, která přiměla mírumilovný doněcký lid vzít zbraně, a převzít tak moc do svých rukou?

Mírumilovní lidé zůstali mírumilovní. Vládu totiž převzal úplně někdo jiný.

Takže nešlo o větší část obyvatel, ale jen o určité skupiny, které se dostaly k moci?

Věřím tomu. Naprostá většina obyvatel chodila na ukrajinské meetingy. Ti samí lidé potom celou dobu stáli okolo „bílého domu” a snažili se ho bránit.

Jak v Doněcku fungují například banky nebo dodávky jídla? Dají se koupit léky, potraviny a oblečení? Chodí lidé pořád do práce jako dřív?

Někteří obyvatelé pracují, několik z nich si dokonce otevřelo novou živnost. Neustále pracují doktoři, je to jejich povinnost. Banky taktéž fungují a lidé jejich služeb využívají, což je pro mě překvapení. Vzpomínám si, že s jídlem byla nedávno velká potíž. Doněck je obrovské město, a i když umírá, bude to dlouhá, dlouhá agónie. Nechce se mi věřit, že umírá.

V (nejen) českých médiích se často dočítáme o masivní ruské podpoře a přítomnosti ruských vojáků. Někteří tvrdí, že se jedná o jakousi hru mezi USA a NATO. Postřehla jste přítomnost cizinců, nebo jsou v Doněcku pouze místní?

To opravdu věříte, že Ukrajinci mají doma tolik zbraní? Sice se hájí, že je sebrali ukrajinské armádě, ale to je k smíchu. Co se USA týče — měly teď mnoho let, během kterých si tu mohly dělat, co chtěly. I minulý prezident Juščenko byl velmi proamerický, stejně tak jeho předchůdce. Je to směšné. Když jsem Doněck v srpnu opouštěla, nevšimla jsem si, zda jsou zbraně cizí, ale viděla jsem tanky a BMB (ruské bojové pěchotní vozidlo). A potom byl Doněck najednou obsazen… Byla ta vozidla kradená? Pokud ano, kdo je ukradl? Myslíte si, že je snadné ukrást tank?

To si nemyslím, ale v ruských médiích můžeme slyšet o sedlácké domobraně bojující proti fašistické Ukrajině a žoldákům z EU. Nedávno dokonce Kreml obvinil Evropu, že na Ukrajinu posílá zbraně a peníze fašistům.

Mediální válka je tu nejefektivnější. Viděl jste film „Vrtěti psem”? Ano, Evropská unie sem posílá peníze, ale Rusko dělá na druhé straně to samé — posílá zbraně a peníze separatistům.

Řídí Ukrajinu opravdu fašisté, nebo je to mýtus?

Toto je příšerné, protože Ukrajinu vedou ti stejní lidé, kteří ji vedli před rokem, dvěma, třemi, pěti. Jak to, že ještě před rokem fašisty nebyli?

Myslel jsem, že se po revoluci na Majdanu vláda změnila.

Opravdu? Změnil se prezident, ale to by se stalo v každém případě. Ve vedení se vyměnilo jen minimum lidí, někteří jen změnili stranu.

I přesto se zdá, že lidé v Rusku většinou s Putinem souhlasí a podporují jeho postup i anexi Krymu. Co na to říkáte? Co říkáte na videa, jako je toto?

Začátek je dobrý, ale dál se na to nedá dívat. Upřímně nevěřím, že na Krymu proběhlo referendum. Každá revoluce je zlo a v Doněcku i Luhansku teď demokracie vlastně neexistuje. Ve městech uchvácených separatisty pocit bezpečí okamžitě roztál, přitom Ukrajina platila za mnohem demokratičtější zemi než například Rusko.

Domníváte se tedy, že Rusko se na situaci aktivně podílí a není jen pasivním pozorovatelem, jak tvrdí?

Je zapojeno stejně jako ukrajinští vlastizrádci. Rusové sem přicházejí bojovat — jak oni říkávají „bojovat za právo”. Možná je jejich právo být dobrovolnými vojáky, ale obličeje, které jsem viděla na (separatistických) kontrolních stanovištích, patřily cizincům. Je ilegální přesvědčovat tyhle chlapy z Kaliningradu a Chabarovsku, aby umírali ve válce, která není jejich a která by bez jejich vměšování ani nebyla. Jak amorální.

Putin často říkává, že jsou tam na dovolené a že s tím nemá nic společného.

Pamatuji si citát královny Alžběty: „I když tě lidé uvidí někoho zabíjet, musíš to popřít. Jsi vůdce, uvěří tobě, ne svým očím.” A byla největší královnou historie. Je to tak?

Dělá teď podle vás z Putina jeho popírání největšího prezidenta historie?

Popírání je politickou strategií, díky čemuž si lidé Putina nakonec budou pamatovat věky. Stejně jako Hitlera.

To bezesporu budou. Ještě se vrátíme k separatistům — myslíte si, že mají nyní nějaký konkrétní cíl? Něco, čeho by rádi dosáhli, a pak přestanou? Protože po první mírové dohodě v Minsku se jejich území velmi rozšířilo, a i po druhé dohodě dobývají další města. Existuje nějaký konečný žádoucí tvar, který by jejich stát měl mít, nebo zkrátka uznávají „čím větší, tím lepší”?

Teď je jejich cílem hlavně dobýt celý doněcký a luhanský region, protože zatím ovládají jen část.

A jak to probíhá? Ptají se před útokem místních občanů na názor, nebo si dělají průzkumy veřejného mínění? Protože většinou to nazývají jako osvobozování od fašismu.

Ti se nikoho a na nic neptají, protože občani podle nich nemají práva. Ať už se jedná o právo na práci nebo holý život.

Děkuji vám, Anno. Bylo mi velkým potěšením, přeji vše dobré a hlavně mír ukrajinskému lidu.

Děkuji! Vivat Ukraine!