Nejnovější

Kterak si Subsahařan opatřil hnětač a Prahu bičovaly živly

Zdroj: abcnews.go.com

Uplynulý týden přinesl dvě zdánlivě nesouvisející lapálie, které zaplnily hlavní stránky internetových deníků, týdeníků a občasníků. Nepřízeň počasí ochromila Prahu a v americkém Missouri mezitím propukly protesty místních černochů. Nabízí se otázka: jak křehká je ve skutečnosti naše civilizace a jak málo stačí k tomu, aby se systém zhroutil?

Hned z první události běhá mráz po zádech – kalamita ochromila pražskou dopravu, nejezdí tramvaje. Lidé se tlačí v metru, šlapou si nervózně po nohách, strkají do sebe. Žurnalisté nešetřili slovy jako „katastrofa“ či „kalamita“, které si jinak schovávají na výbuchy sopek nebo komentáře šatníku Haliny Pawlovské. Metropole je bezmocná, zaskočena v nedbalkách bez možnosti obrany. Lidé jsou v šoku. Ačkoli vyrazit do ulic chtělo trochu kuráže, překvapivě jsem nepotkal ani jednu vločku. Co se tedy vlastně stalo? Teplota klesla na -1°C, tramvajové kabely zamrzly a tramvaje zůstaly nehybně stát tam, kde je ochlazení zastihlo. Civilizace a technika prohrály marný boj s mocnými živly přírody.

Druhá událost která si získala pozornost českých zprávařů, se odehrála na opačné straně zeměkoule v Missouri. V ospalém městečku Ferguson strážník při zásahu nešťastně zastřelil mladého černošského zloděje, který se chvíli předtím pustil do zápasu s prodavačem. Ten po něm troufale žádal zaplacení zakoupeného zboží. Mladík si však nepotrpěl na přežitky jako synallagmatické obchodování, vlastnické právo či nedejbože placení, zato rád provozoval zápolení. S prodavačem mu to vyšlo, s policistou to skončilo nešťastně. Reakce, která na sebe nenechala dlouho čekat, je už však katastrofou bez přehánění. Davy nižší spodní třídy Afroameričanů se jaly protestovat. Zajímavou otázkou je, zda by se černoši vydali do ulic, i kdyby policista zastřelil arabského či maďarského zloděje. Odpověď je ne, čili jsou motivováni jen tím, že zemřel někdo stejného odstínu. Nechme však stranou ryze rasistický motiv těchto protestů proti rasismu.

Velikáni jako Martin Luther King či Mandela dokázali, jak moc lze udělat pro rasovou rovnoprávnost civilizovanou cestou, a dodnes inspirují celé národy. Ne všichni jsme tak nadaní a angažovaní jako tito dva džentlmeni, občanskou nespokojenost ale lze vyjádřit protestním shromážděním, peticí, stávkou, happeningem, politickým aktivismem. Všechny tyto možnosti jsou v demokracii legitimní a žádoucí. Naproti tomu demolice města, zapalování aut, rabování a kriminalita není občanskou angažovaností ani politickým aktivismem. Pouze se snaží o legitimizaci hamižné a destruktivní kriminality ušlechtilým cílem. Majitel hořícího auta ani elektrikář s nešťastnou smrtí mladého Subsahařana nemají nic společního, tato oběť na cizím majetku nic nevyřeší. Proč tedy rozmlátit majetek nezúčastněných třetích osob? To, že kdyby měla oběť jakoukoli jinou barvu pleti, k protestům by nedošlo, je zjevné. To, že protestujícím nejde o velebení demokracie a lidských práv, nýbrž o to udělat bordel, získat bez práce toustovač či hnětač a zničit majetek ostatních, je zřejmé z povahy protestu. Motivem je obohacení a vandalství maskované jako aktivismus. To jsem zde ale rozebírat nechtěl. Co však mají protesty ve Fergusonu společného se zamrzlou Prahou?

Z obou událostí tohoto týdne je patrné, jak křehké je to, čemu říkáme civilizace, systém či demokracie. Jako by nestačily globální hrozby jako ISIL, či napětí na Ruské hranici. Stačí tak málo jako nepřízeň počasí či nešťastná smrt pouličního zlodějíčka a město je v nesnázích. Při sledování dění ve Fergusonu je až s podivem, kolik je mezi námi lidí, kteří jsou ochotni okamžitě upustit od jakéhokoli civilizovaného chování, etiky a spravedlnosti a semknout se v destruktivní rabující dav. Vlastně stačí jen nějaká mediálně zajímavá událost s rasovým podtextem, která dobře poslouží jako zástěrka, a dav se s vidinou jednoduchého obohacení na úkor druhého uchýlí ke středověkému běsnění. To se hezky usíná – s kamarády jsme se vyblbli, spálili ten Pontiac, co jsme sousedovi tak záviděli, a ještě mám novou televizi. Jakákoli spolupráce a solidarita je ta tam a město olizují plameny. Nad tím by se ustaraně zakabonil i sám Gustave Le Bon. Kombinace dvou či více rozkladných faktorů, například rozsáhlý požár a běsnění davu, může veřejnou moc zcela ochromit a z ulic udělat bojiště. Každý se snaží uchvátit pro sebe co nejvíce. Cynický hyenismus, homo homini lupus.

Nenechme se ukolébat. To, že jsou kdykoli v krámě rohlíky, nikdo nás povětšinou nepřepadá a nezapaluje nám auta a městu nevládne samozvaný lord Humungus třímající pevně moc zákonodárnou, výkonnou i soudní, není zdaleka tak samozřejmé a neotřesitelné, jak si snažíme namluvit. O vydobytou svobodu je třeba každý den pečovat a bránit se těm, kteří ji chtějí zprivatizovat nebo narušit. Současný vyspělý svět potřebuje evoluci, ne revoluci, a už vůbec ne destrukci. Nenechme se uchlácholit, neupadněme do letargie. Svoboda není samozřejmostí.

Zdeněk Valášek
Zdeněk Valášek (Články)
Absolvent obchodního práva na Univerzitě J. A. Komenského a CEVRO intitutu. V současnosti podniká v ČR a Velké Británii. Cestuje, rekreačně se zabývá studiem ekonomie a cizích jazyků.
  1. Daniel Galuszka Daniel Galuszka | 14.12.2014 v 17:18 | Odpovědět

    …já bych jenom přihodil, že u nás se hyenismus a davové šílenství objevuje při slevách v hypermarketech. V USA demolují své okolí černoši, u nás jsou to důchodci. Čert vem nějakou zdvořilost, každý myslí sám na sebe, aby toho co nejvíce urval. Takže se ptám – je to důsledek politiky, která důchodce a jejich důchody ignoruje, nebo je to lidská přirozenost?

Napište komentář

Váš e-mail nebude publikován.


*


Rozhoupali jsme se k nové publikaci. Objevte s námi Svět 3.9 Koupit